Třináctý den: Muž toužící, muž zpochybňovaný, muž zpupný a směšný
Claudiu Komartin: Nová vlna – Rumunsko
13. 07. sobota – 19:00 – Brno
14. 07. neděle – 19:00 – Košice
15. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
16. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
17. 07. středa – 20:00 – Львів
Básník, překladatel, narozen v roce 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vstoupil jako dvacetiletý a za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr. Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je šéfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
Jan Folný: Šance na změnu mizivé – Česko
13. 07. sobota – 20:30 – Brno
Na svém webu janfolny.czpíše: „Narodil jsem se v Karlových Varech (1977) a vystudoval Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Povoláním učitel českého a ruského jazyka, aktuálně vyhořelý. V současnosti žiju v Londýně.“ Autor tří prozaických knih: Od sebe / k sobě (novela, 2010), Buzíčci (povídky, 2013) a Víkend v Londýně (román, 2018). Na tu poslední nakladatel láká slovy: „Průměrný český muž se dožívá sedmdesáti šesti let, což znamená, že jste-li muž a je-li vám čtyřicet, nacházíte se ve druhé polovině svého života. V té horší polovině. Dostavuje se úzkost z toho, kolik vám zbývá času, kým jste se stali a kým už nikdy nebudete. Šance na změnu vám připadají mizivé a začínáte si uvědomovat konečnost svého života…“
Miloš Doležal: Čurda, jízda, studánka – Česko
13. 07. sobota – 18:00 – Košice
14. 07. neděle – 20:30 – Ostrava
15. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
16. 07. úterý – 18:30 – Lviov
Narozen 1970 v Ledči nad Sázavou. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově, v letech 2002–2018 zaměstnanec literární redakce Českého rozhlasu Vltava. Píše poezii, drobnou prózu, věnuje se publicistice a ediční práci. Jeho tématem je paměť rodné Vysočiny, ale hlavně křivdy, bezpráví a teror druhé světové války plus stalinismu kraje padesátých let. Vydal přes dvacet knih, naposledy Ezechiel v kopřivách (2014), Krok do tmavé noci (2015), Za (2017), Jízda na skle ochcanou strání (2017), Křižná studánka (2018), Čurda z Hlíny (2019). V roce 2011 zazářil s bestsellerem Jako bychom dnes zemřít měli, věnovaným životu a smrti faráře Josefa Toufara.
Miruna Vlada: Terapie básní – Rumunsko
13. 07. sobota – 19:00 – Košice
14. 07. neděle – 19:00 – Ostrava
15. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
16. 07. úterý – 20:00 –
Básnířka Miruna Vlada se narodila v roce 1986 v Bukurešti a publikuje pod pseudonymem, pravé jméno je Miruna Troncota. Umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“
Svetlana Cârstean: Gravitace poezie – Rumunsko
13. 07. sobota – 19:00 – Ostrava
14. 07. neděle – 20:30 – Wrocław
15. 07. pondělí – 20:00 – Lviov
Básnířka a publicistka Svetlana Cârstean se narodila v roce 1969. Její prvotina, sbírka Floarea de menghină (Svěrákový květ), kterou vydala v devětatřiceti letech, vyvolala všeobecné nadšení a sklidila pochvalné kritiky, náruč monoha ocenění a dočkala se i řady překladů. V knize připomněla dusivý svět komunistického školství, z jehož sevření jako podobenství systémem sešněrované lidské bytosti vyrůstá „svěráková květina“. O sedm let později následovala Gravita?ie (Gravitace), básnická kniha o stavu beztíže, ztrátě blízkých a bolesti coby nejlepší přítelkyni. Další sbírku Trado napsala spolu se švédskou básnířkou Athenou Farrokhzad. Poezie v ní vede dialog s esejí o lásce, zradě a překladu. Přes mimořádný mezinárodní úspěch svých knih říká: „Z poezie se žít nedá.“ A dodává: „Ale bez ní také ne.“
Małgorzata Rejmer: Prach a krev – Polsko
13. 07. sobota – 20:30 – Ostrava
14. 07. neděle – 19:00 – Wrocław
15. 07. pondělí – 18:30 – Lviov
ročník 1985, prozaička a reportérka. Absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 2009 románem Toksymia. O čtyři roky později vydala sbírku reportáží o Rumunsku Bukareszt. Kurz i krew, za který obdržela mj. Cenu Teresy Torańské udělovanou týdeníkem Newsweek a Literární cenu pro autorky Gryfia. V roce 2019 jí bylo uděleno prestižní ocenění Paszport Polityki za knihu Błoto słodsze niż miód, tentokrát věnovanou Albánii, která vypráví příběh země decimované terorem Envera Hodži, diktátora, který uvěřil tomu, že jeho země se může stát soběstačnou komunistickou tvrzí. Rejmer v současnosti žije v Tiraně, kde píše knihu o dnešní Albánii.
Bołeslaw Chromry: Konstruktor wzruszeń (moderator Bartosz Sadulski) – Polska
13. 07. sobota – 19:00 – Wrocław
urodzony w 1987 roku, rysownik, autor powieści graficznych, malarz, copywriter, twórca okładek i plakatów. Absolwent Wydziału Grafiki na Akademii Sztuk Pięknych w Krakowie. Jest twórcą oryginalnych komiksów (Renata, Pokrzywy, Notes dla ludzi uczulonych na gluten i laktozę, Elementarz Polski dla Polaka i Polki z Polski), będących rodzajem ironicznego komentarza do rzeczywistości oraz imaginarium współczesnej (pop)kultury. Niekiedy określa się go mianem „architekta negatywnych emocji” i „konstruktora wzruszeń”. Ilustrował rozmaite magazyny artystyczne i lifestyle’owe, m.in. „Wysokie Obcasy”, „Pismo”, „Szum” i „Contemporary Lynx”.
Iulia Militaru: Experiment, který není – Rumunsko
13. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
14. 07. neděle – 20:00 – Lvov
Básnířka a vydavatelka Iulia Militaru se narodila v roce 1978. Ze studia medicíny zběhla na Filozofickou fakultu Bukurešťské univerzity, kde získala doktorát z literatury. Vede nakladatelskou Skupinu frACTalia zaměřenou na experimentální poezii a okrajové žánry. O poezii napsala teoretickou knihu Metaforic i metonimic: o tipologie a poeziei (Metaforické a metonymické: typologie poezie), její první sbírka básní se jmenuje Marea Pipeadă (Velká fajfkiáda). Spolu s básnířkou Ancou Bucur a výtvarnicí Cristinou Budar vydala knížku Dramadoll, jež vede dialog mezi styly, žánry i autory. Ve své poslední básnické knize Confiscarea bestiei. O postcercetare (Zabavení bestie. Výzkum ex post) dekonstruuje a znovu tvoří poezii. Hranice svého uměleckého vyjadřování posouvá digitálními kolážemi, instalacemi a videoinstalacemi a říká: „Experimentání literatura není. Existují jen kombinace diskurzů, hledání, nic víc.“
Myroslav Lajuk: Básník zachraňuje svět – Ukrajina
13. 07. sobota – 18:30 – Lvov
Narodil se na Zakarpatí (1990), žije v Kyjevě. Autor básnických sbírek Mléči! (Osote!, 2013), Metrofobie (Metrofobija, 2015), Růže (Trojanda, 2019) a románů Důchoďák (Baborňa, 2016) a Svět není stvořen (Svit ne stvorennyj, 2018). Laureát cen LitAkcent roku, Smoloskyp, Koronacija slova a dalších. Satirický román s rodinnou tematikou Důchoďák se dostal do užšího výběru Knihy roku 2016. Lajukovy básně byly publikovány anglicky, ázerbajdžánsky, arménsky, litevsky, polsky, rusky, česky (v časopisech Plav a Texty) a dalšími jazyky. „Představuju si básníka jako unikátního člověka, který neustále zachraňuje svět,” uvažuje Myroslav Lajuk. Mladý spisovatel mimo jiné moderuje pořad Čas poezie na Ukrajinské veřejnoprávní televizi a přednáší na Kyjevsko-mohyljanské akademii.
Ana Blandiana: Básnířka a bojovnice – Rumunsko
13. 07. sobota – 20:00 – Lvov
Básnířka, prozaička, narozena 1942, patří mezi nejvýraznější hlasy současné rumunské poezie. Debutovala v polovině šedesátých let sbírkou Persoana întâia plural (První osoba množného čísla). Následovaly další básnické knihy, v nichž směřuje k filozofické a etické reflexi: Călcâiul vulnerabil (Achillova pata), Somnul din somn (Spánek ve spánku) aj. Koncem osmdesátých let nesměla publikovat a žila pod dozorem Securitate. Další sbírku, Arhitectura valurilor (Architektura vln), v níž pojednává absurditu Ceau?escova režimu, vydala až po roce 1989. Je autorkou lyricko-fantastických povídek Proiecte de trecut (Průhledy do minulosti), románu Sertarul cu aplauze (Zásuvka s potleskem), několika publicistických knih a stále znovu se vrací k poezii, např. ve sbírkách Patria mea A4 (Má vlast A4), Orologiul fără ore (Orloj bez hodin) aj. Angažuje se ve prospěch občanské společnosti a lidských práv, v devadesátých letech organizovala přestavbu bývalého politického vězení Marmaţiei v Sighetu na památník obětí komunismu. Její dílo bylo přeloženo do šestadvaceti jazyků.
