Den sedmnáct: Narodili se bez záručního listu a návodu k použití
Vlad Zografi: Od vědy k literatuře – Rumunsko
17. 07. středa – 19:00 – Brno
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Košice
19. 07. pátek – 19:00 – Ostrava
20. 07. sobota – 20:30 – Wrocław
21. 07. neděle – 20:00 – Lvov
Dramatik, prozaik, esejista a překladatel se narodil v roce 1960 v Bukurešti. Absolvoval Fyzikální fakultu Bukurešťské univerzity, doktorát z jaderné fyziky získal v Paříži. Před vědeckou kariérou dal přednost práci se slovem v bukurešťském nakladatelství Humanitas: „Rumunštinu cítím jako vnitřní orgán, který nelze transplantovat.“ Do obecného povědomí se zapsal v roce 1995 divadelní hrou Petru sau Petele din soare (Petr aneb Skvrny na slunci), kde použil návštěvu cara Petra I. v Paříži k meditaci o věčném protikladu Východu a Západu. V prozaických dílech s oblibou zpracovává téma mravního úpadku, přitahují ho postavy nepřizpůsobivých intelektuálů a ztroskotanců v citovém či profesionálním životě, jako je tomu v polyfonním románu Efecte secundare ale vieţii (Vedlejší účinky života) či v próze Şapte Octombrie (Sedmý říjen), jehož protagonista pokorně přiznává: „Narodil jsem se bez záručního listu a návodu k použití.“
Pavel Švanda: Monstrum, mudrc, intelektuál – Česko
17. 07. středa – 20:30 – Brno
Narodil se v roce 1936 ve Znojmě. Píše spirituální poezii, filozoficky laděnou prózu a esejistiku, věnuje se kulturní publicistice. Patří do skupiny takzvaných Šestatřicátníků. Studia dějin umění na Masarykově univerzitě v Brně nedokončil. V šedesátých letech pracoval jako vedoucí kina a redaktor časopisu Host do domu, za normalizace vykonával různé dělnické profese, po roce 1989 vyučoval na brněnské JAMU. Publikoval na patnáct knih, například Anonymní povídky (1967), Na obou březích (1996), Monstrum a jiná domácí zvířata (2002), Cestou z Kainova pohřbu (2004), Paměť esejisty (2006), O intelektuálovi, který se necítí dobře (2012) a Mudrc bělmem (2016).
Pavol Rankov: Rovesník a univerzitní román – Slovensko
17. 07. středa – 18:00 – Košice
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Ostrava
19. 07. pátek – 19:00 – Wrocław
Narodil sa v roku 1964 v Poprade. Vyštudoval knihovníctvo na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde pracuje od roku 1993 ako odborný asistent. Publikuje odborné tituly na tému čitateľstvo, médiá a informačná spoločnosť (okrem iného Vplyv rovesníkov na vzťah žiakov SOU k literatúre, 1989), no hlavne romány, napríklad Stalo sa prvého septembra (alebo inokedy) (česky 2010), Matky (česky 2013), Malá dunajská vojna (česky 2018), Legenda o jazyku: Nepomucký 1972 (2019). „Rankovovo dielo je tak možno lepšie čítať ako pozoruhodný pokus o univerzitný román, čo je žáner, ktorý akoby v stredoeurópskom priestore odmietal zapustiť korene. Preto je dobré, keď sa to skúša zas a zas,“ zhodnotil autorovu novinku Petr A. Bílek.
Varujan Vosganian: Ministerstvo literatury – Rumunsko
17. 07. středa – 19:00 – Košice
18. 07. čtvrtek – 19:00 – Ostrava
19. 07. pátek – 20:30 – Wrocław
20. 07. sobota – 20:00 – Lvov
Narodil se v roce 1958 v Craiově v arménské rodině, na univerzitě v Bukurešti vystudoval ekonomiku a matematiku. Předseda Svazu Arménů v Rumunsku a senátor za Národní liberální stranu byl několikrát ministrem ekonomie a financí a v současnosti je místopředsedou Svazu rumunských spisovatelů. Básník napsal třeba sbírky Ochiul alb al reginei (Královnino bílé oko), Isus cu o mie de braţe (Ježíš o tisíci rukách), či autobiograficky laděnou lyriku Cartea poemelor mele nescrise (Kniha mých nenapsaných básní). Kromě poezie se věnuje i próze: napsal román Statuia Comandorului (Socha Komandora), v němž líčí utrpení a beznaděj Rumunů za totalitního režimu, nebo světově uznávaný historiský epos Cartea şoaptelor (Kniha šepotů,), který je působivou ságou arménského národa v Turecku, Arménii a v Rumunsku 20. století.
Florin Lăzărescu: Trojrozměrná vyprávění – Rumunsko
17. 07. středa – 19:00 – Ostrava
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
19. 07. pátek – 20:00 – Lvov
Prozaik, scenárista a organizátor knižního festivalu v Jasech se narodil v roce 1974. V rodném městě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc (Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se tie despre ursul panda (Co je známo o medvědu pandovi). Za svěží satirickou prózu Trimisul nostru special (Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă (Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivaech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.
Pavla Horáková: Podivnosti hrobaříků – Česko
17. 07. středa – 20:30 – Ostrava
Narozena 1974 v Plzni. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví a serbistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se překladu z angličtiny a srbštiny (I. Banks, T. Janowitzová, J. Kubert, T. Pynchon, K. Vonnegut, Z. Živković ad.), pracovala jako redaktorka anglického vysílání Českého rozhlasu 7 a jako překladatelka pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Je autorkou tří knížek pro děti (Tajemství Hrobaříků, 2010; Hrobaříci v podzámčí, 2011; Hrobaříci a Hrobaři, 2012), dvou dokumentárně laděných titulů (Přišel befel od císaře pána, 2015; Zum Befehl, pane lajtnant, 2018) – a dvou románů: Johana (spolu s Z. Dostálovou a A. Scheinostovou, 2018) a Teorie podivnosti (2018), který získal Magnesii Literu 2019 za prózu.
Łukasz Galusek: Przestrzeń, pamięć, tożsamość (moderator Bartosz Sadulski) – Polska
17. 07. środa – 19:00 – Wrocław
rocznik 1973, architekt i wydawca, zastępca dyrektora do spraw programowych w Międzynarodowym Centrum Kultury w Krakowie. Zajmuje się kulturą i sztuką Europy Środkowej, zwłaszcza związkami pomiędzy przestrzenią, pamięcią i tożsamością. Współautor publikacji: Jože Plečnik – architekt i wizjoner (2006), Kresy na nowo odkryte. Wspólne dziedzictwo Polski i Ukrainy (2007), Rumunia. Przestrzeń, sztuka, kultura (2008), Pogranicze. O odradzaniu się kultury (2012), Modi memorandi. Leksykon kultury pamięci (2014) oraz Adriatycka epopeja. Ivan Meštrović (2017). Współkurator kilku wystaw organizowanych przez MCK, ostatnio Architektury niepodległości w Europie Środkowej (2018/2019).
Ioana Pârvulescu: Dějiny, současnost, dějiny... – Rumunsko
17. 07. středa – 20:30 – Wrocław
Básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička se narodila v roce 1960 v Brašově. Po studiích filologie v Bukurešti učila na střední škole, působila jako redaktorka v nakladatelství, vedla literárněkritickou rubriku týdeníku România literară. Nyní přednáší na Bukurešťské univerzitě moderní rumunskou literaturu. Ve třiceti letech vydala první sbírku básní Lenevind într-un ochi (Lenošit jedním okem). Ve svých prózách a esejích se s oblibou vrací do minulosti a za nejplodnější období duchovního růstu v moderních rumunských dějinách považuje přelom 19. a 20. století, kdy „lidé věřili v budoucnost a pokrok, a to dávalo jejich životu smysl.“ Její první román Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek) představuje záhadný příběh prolínající se minulostí a současností a získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Вітргольц: Інструкції, слова, ритми – Чехія
17. 07. – 18:30 – Львів
Описують себе як «радикальне брнянське андеграундне об’єднання поетів, літераторів, митців і музикантів». З 1994 року видає літературні альманахи (поки що лиш дев’ять номерів) і виступає наживо з музикою (CD Vítrholc 100). Ядро групи складає митець і перформер Франтішек Коволовський (1967 р. н.), журналіст Далібор Маняс (1996 р. н.) і Карел Шкрабал (1969 р. н.), автор шести збірок поезії, остання з яких «Радіо «Vítrholc»« (2014) і «Кавчі гори» (2018). «Ми завжди стверджували, що хороша поезія не має писатися відомими поетами. Хороша поезія може бути інструкцією до пралки, яку розіб’єш на слова і задаси ритм», – зазначає свою філософію Вітргольців Маняс, названий Каняс.
Claudiu Komartin: Nová vlna – Rumunsko
17. 07. středa – 20:00 – Lvov
Básník, překladatel, narozen v roce 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vstoupil jako dvacetiletý a za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je šéfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
