Den patnáctý: Když jsem psal slova perem, cítil jsem jako Michelangelo, i když jsem nevěděl, kdo to je
Florin Lăzărescu: Trojrozměrná vyprávění – Rumunsko
15. 07. pondělí – 19:00 – Brno
16. 07. úterý – 19:00 – Košice
17. 07. středa – 19:00 – Ostrava
18. 07. čtvrtek – 20:30 – Wrocław
19. 07. pátek – 20:00 – Lvov
Prozaik, scenárista a organizátor knižního festivalu v Jasech se narodil v roce 1974. V rodném městě vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Al. I. Cuzy. Debutoval v nultém roce milénia sbírkou povídek Cuiburi de vâsc (Hnízda jmelí), o tři léta později vydal první román Ce se tie despre ursul panda (Co je známo o medvědu pandovi). Za svěží satirickou prózu Trimisul nostru special (Náš zvláštní zpravodaj), v níž se strefuje do současných médií, získal Velkou cenu pro východoevropskou literaturu na knižním veletrhu v Lipsku. Jeho povídku Lampa cu căciulă (Elektronka s čepičkou) pro stříbrné plátno zpracoval režisér Radu Jude a film posbíral náruč ocenění na prestižních festivaech po celém světě (mj. na Sundance v USA). Je spoluautorem scénáře k dalšímu Judovu filmu Aferim!, který na Berlínském filmovém festivalu získal stříbrného medvěda.
Pavla Horáková: Podivnosti hrobaříků – Česko
15. 07. pondělí – 20:30 – Brno
17. 07. středa – 20:30 – Ostrava
Narozena 1974 v Plzni. Vystudovala překladatelství a tlumočnictví a serbistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Věnuje se překladu z angličtiny a srbštiny (I. Banks, T. Janowitzová, J. Kubert, T. Pynchon, K. Vonnegut, Z. Živković ad.), pracovala jako redaktorka anglického vysílání Českého rozhlasu 7 a jako překladatelka pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. Je autorkou tří knížek pro děti (Tajemství Hrobaříků, 2010; Hrobaříci v podzámčí, 2011; Hrobaříci a Hrobaři, 2012), dvou dokumentárně laděných titulů (Přišel befel od císaře pána, 2015; Zum Befehl, pane lajtnant, 2018) – a dvou románů: Johana (spolu s Z. Dostálovou a A. Scheinostovou, 2018) a Teorie podivnosti (2018), který získal Magnesii Literu 2019 za prózu.
Irena Brežná: Bratislava, Bazilej, Brežná – Slovensko
15. 07. pondelok – 18:00 – Košice
Narodila sa v roku 1950 v Bratislave. V šesťdesiatom ôsmom roku odišla do Švajčiarska, kde dodnes žije. Na univerzite v Bazileji vyštudovala slavistiku, filozofiu a psychológiu. Venuje sa publicistike, píše prózu, často na žensko- alebo všeobecne ľudskoprávne témy. Do češtiny boli preložené jej tituly Vlčice ze Sernovodsku (2012) a Nejlepší ze všech světů (2010), do slovenčiny Postrehy emigrantky (2018), Vlčice zo Sernovodska (2016), Nevďačná cudzinka (2015), Na slepačích krídlach (2008), Tekutý fetiš (2005) a Psoriáza, moja láska (1992). Je laureátkou hneď niekoľkých cien, napríklad Emma-Journalistinnen-Preis (1992), Zurich Journalist Award (2000), Cena Theodora Wolffa (2002), Schweizer Literaturpreise (2013) a Ceny Dominika Tatarku (2015).
Ioana Pârvulescu: Dějiny, současnost, dějiny... – Rumunsko
15. 07. pondělí – 19:00 – Košice
16. 07. úterý – 19:00 – Ostrava
17. 07. středa – 20:30 – Wrocław
Básnířka, prozaička, esejistka, literární kritička a historička se narodila v roce 1960 v Brašově. Po studiích filologie v Bukurešti učila na střední škole, působila jako redaktorka v nakladatelství, vedla literárněkritickou rubriku týdeníku România literară. Nyní přednáší na Bukurešťské univerzitě moderní rumunskou literaturu. Ve třiceti letech vydala první sbírku básní Lenevind într-un ochi (Lenošit jedním okem). Ve svých prózách a esejích se s oblibou vrací do minulosti a za nejplodnější období duchovního růstu v moderních rumunských dějinách považuje přelom 19. a 20. století, kdy „lidé věřili v budoucnost a pokrok, a to dávalo jejich životu smysl.“ Její první román Viaţa începe vineri (Život začíná v pátek) představuje záhadný příběh prolínající se minulostí a současností a získal Cenu Evropské unie za literaturu.
Claudiu Komartin: Nová vlna – Rumunsko
15. 07. pondělí – 19:00 – Ostrava
16. 07. úterý – 20:30 – Wrocław
17. 07. středa – 20:00 – Lvov
Básník, překladatel, narozen v roce 1983 v Bukurešti. Na rumunskou literární scénu vstoupil jako dvacetiletý a za prvotinu Păpuşarul şi alte insomnii (Loutkář a jiné nespavosti) získal prestižní Cenu Mihaie Eminesca a stal se jedním z nejpodstatnějších představitelů tzv. Generace 2000, která rumunské poezii vtiskla nový, moderní směr Následovaly další, neméně úspěšné básnické knihy: mj. Circul domestic (Domácí cirkus), Hemoragia soarelui (Krvácející slunce), či autorská antologie Maeştrii artei muribunde (Mistři skomírajícího umění). Je šéfredaktorem časopisu Poesis Internaţional a šéfem nakladatelství Maxe Blechera. Překládá z francouzštiny (Philippe Claudel, J.-M. Gustave Le Clézio, René Daumal aj.).
Petra Hůlová: Svet na prahu katastrofy – Česká republika
15. 07. pondelok – 20:30 – Ostrava
Narodila se v roce 1979 v Praze. Absolventka mongolistiky a kulturologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Autorka desítky próz: ta první, Paměť mojí babičce, vyšla před sedmnácti lety. Ta zatím nejnovější: Zlodějka mýho táty, před několika týdny. Nakladatel titul anotuje: „V novém románu […] nesnáší desetiletý Miky střídavou péči, nové sourozence a mobilové dny macechy, co podle Mikyho jemu a jeho bráchům ukradla tátu. […] Nejde se s knihou neptat, kde začínají a končí naše práva na cokoliv, či jak komplikované břemeno vztahů dokážeme unést. Petra Hůlová opět suverénně vládne slovem, ve svém světě na prahu katastrofy klade čím dál nepříjemnější otázky a rozhodně nenabízí jednoznačné odpovědi.“
Miloš Doležal: Čurda, jízda, studánka – Česko
15. 07. pondělí – 19:00 – Wrocław
16. 07. úterý – 18:30 – Lvov
Narozen 1970 v Ledči nad Sázavou. Absolvent žurnalistiky na Univerzitě Karlově, v letech 2002–2018 zaměstnanec literární redakce Českého rozhlasu Vltava. Píše poezii, drobnou prózu, věnuje se publicistice a ediční práci. Jeho tématem je paměť rodné Vysočiny, ale hlavně křivdy, bezpráví a teror druhé světové války plus stalinismu kraje padesátých let. Vydal přes dvacet knih, naposledy Ezechiel v kopřivách (2014), Krok do tmavé noci (2015), Za (2017), Jízda na skle ochcanou strání (2017), Křižná studánka (2018), Čurda z Hlíny (2019). V roce 2011 zazářil s bestsellerem Jako bychom dnes zemřít měli, věnovaným životu a smrti faráře Josefa Toufara.
Miruna Vlada: Terapie básní – Rumunsko
15. 07. pondělí – 20:30 – Wrocław
16. 07. úterý – 20:00 –
Básnířka Miruna Vlada se narodila v roce 1986 v Bukurešti a publikuje pod pseudonymem, pravé jméno je Miruna Troncota. Umělecký pseudonym si vybrala v šestnácti letech, o dva roky později vydala první a velmi úspěšnou sbírku Poemextrauterine (Mimoděložní verše). Básně pro ni v dospívání znamenaly únik ze života tráveného mezi zdmi nemocnic a na kolečkovém křesle. „Poezie u mě propukla zároveň s nemocí,“ říká. V Bukurešti, Grazu, Berlíně, Lublani, Sarajevu a Prištině studovala politoligii, má doktorát z mezinárodních vztahů. Ve své dizertační práci i třetí své básnické knize se věnuje situaci v Bosně a Hercegovině: Bosnia. Partaj (Bosna. Rozdělení). O své tvorbě říká: „Mou metodou je empatie, touha dosáhnout k tomu druhému.“
Małgorzata Rejmer: Prach a krev – Polsko
15. 07. pondělí – 18:30 – Lvov
ročník 1985, prozaička a reportérka. Absolventka kulturologie na Varšavské univerzitě. Debutovala v roce 2009 románem Toksymia. O čtyři roky později vydala sbírku reportáží o Rumunsku Bukareszt. Kurz i krew, za který obdržela mj. Cenu Teresy Torańské udělovanou týdeníkem Newsweek a Literární cenu pro autorky Gryfia. V roce 2019 jí bylo uděleno prestižní ocenění Paszport Polityki za knihu Błoto słodsze niż miód, tentokrát věnovanou Albánii, která vypráví příběh země decimované terorem Envera Hodži, diktátora, který uvěřil tomu, že jeho země se může stát soběstačnou komunistickou tvrzí. Rejmer v současnosti žije v Tiraně, kde píše knihu o dnešní Albánii.
Svetlana Cârstean: Gravitace poezie – Rumunsko
15. 07. pondělí – 20:00 – Lvov
Básnířka a publicistka Svetlana Cârstean se narodila v roce 1969. Její prvotina, sbírka Floarea de menghină (Svěrákový květ), kterou vydala v devětatřiceti letech, vyvolala všeobecné nadšení a sklidila pochvalné kritiky, náruč monoha ocenění a dočkala se i řady překladů. V knize připomněla dusivý svět komunistického školství, z jehož sevření jako podobenství systémem sešněrované lidské bytosti vyrůstá „svěráková květina“. O sedm let později následovala Gravita?ie (Gravitace), básnická kniha o stavu beztíže, ztrátě blízkých a bolesti coby nejlepší přítelkyni. Další sbírku Trado napsala spolu se švédskou básnířkou Athenou Farrokhzad. Poezie v ní vede dialog s esejí o lásce, zradě a překladu. Přes mimořádný mezinárodní úspěch svých knih říká: „Z poezie se žít nedá.“ A dodává: „Ale bez ní také ne.“
