doporučujeme
Víra je život 2 –
09. 08. 18

Co máte proti Mrštíkům, ptali se Putny diváci MAČe v Brně.

Nedělní pořad Hergot! na rádiu Wawe s Martinem C. Putnou byl odvysílán souběžně s končícím festivalem Měsíc autorského čtení 2018. Na čtenářských besedách i ve vysílání Českého rozhlasu odeznělo několik taktů i na téma duchovních dějin modernější části Evropy. Autor a profesor upozorňuje, že základní hodnotou osvícení je tolerance.

Na festival Putna dorazil jako autor knih o amerických a ruských i českých kulturních dějinách. Ty na území střední Evropy Putna ztotožnil s hranicemi Habsburské říše. Mhohonárodního státního útvaru. Autor popisuje, že základem osvícenství za Rakouska-Uherska byla tolerance. Různorodost jazyků i náboženských vyznání k říši Habsburků patřila. A to včetně islámu, dokládá Putna většinovým náboženstvím na území Bosny a Hercegoviny.

Návštěvníci MAČe se dočkali i zvučného hlasu Martina C. Putny, zaskvěl se silným a radostným zpěvem. Ostatně zpěvu oblíbených barokních písní se věnoval i v jiných městech literárního putování po Visegradu. "Střední Evropa je prostor definovaný spíš kulturně než geopoliticky," řekl v předmačovském rozhovoru pro Hosta.

"Geograficky není žádný z obrazů líčících postupně ony staré korunní země „ten nejdůležitější“. Dokonce ani Dolní Rakousy, k nimž patří Vídeň. Ano, Vídeň byla centrem, protínaly ji nitky životních osudů napříč národy — Němcové, Kollára, Stiftera, Plečnika, Zrínských, Budai-Deleanua. Ale pro Střední Evropu je ještě důležitější to rozprostření po provinciích, zemích a krajích než jedno centrum. A historicky je to obraz křesťanského osvícenství. Tam, při potkání západních vlivů a domácích tradic, víry a rozumu, tolerance a mírného pokroku v mezích zákona, se rodí Střední Evropa rakouská a postrakouská, „naše“," upozornil autor na stránkách h7o.cz.

"Brno našlo své porozumění, ba i opožděné nostalgické nadšení, také pro svoje nečeskojazyčné kultury a neslovanské souvislosti," nastínil Martin C. Putna v besedě po čtení. Pak se dotkl i tématu moravanství. "Nejradikálnější z radikálních je přitom básník Kuběna," řekl Putna a citoval z jeho textu.

Kromě duchovních, národních a jiných otázek, návštěvníci autorského čtení kladli i překvapivé dotazy. "Co máte proti Mrštíkům?" ptali se třeba Putny diváci MAČe v Brně. A ten jim vysvětlil, že nepsal encyklopedii a že se tedy některým autorům nevěnoval.