Klemen Pisk: Nechci opěvovat vlastní existenci, chci se distancovat od reality

Slovinský spisovatel, překladatel a hudebník Klemen Pisk se narodil v roce 1973 ve městě  Kranj. Překládá z polštiny a litevštiny, věnuje se také publicistice, píše rozhlasové hry a krátké prózy. Debutoval sbírkou básní Dobrý večer (1998), následovaly tituly Vysoká a vrásčitá prapodstata (2000) a Mistr ve zpovědnici (2002), Výbory z jeho poezie vyšly knižně polsky a slovensky (Pustovník a vlk, 2009).

Se skupinou Žabjak bend, kde zpívá a hraje na kytaru, vydal CD Doktor píská pomalý swing (2001) a Aristokrat (2004). Od roku 2006 žije v Litvě. Na poetické cestě se svezl od tradiční poezie k „básním v próze“, od milostné poezie k filozoficko-meditativním reflexím, jeho verše obsahují prvky surrealismu, absurdity a jazykové hry a mísí v nich archaický i současný jazyk.

„V básních nechci opěvovat vlastní existenci, chci se distancovat od reality. Fikce je jistý druh skutečnosti, ale protože není přímá, umožňuje více interpretací. Někteří mladší básníci se mi zdají málo drzí a příliš zatížení představami o tom, jak by měla vypadat poezie. Sám raději sahám po atypickém básnickém materiálu,“ přiblížil svou poetickou povahu.

„Forma pro mě není podstatná. V textech, ve kterých střídám různé hovorové situace, používám různé stylistické postupy,“ naznačil v jednom rozhovoru.

Svou první sbírku ve slovenštině chtěl například pojmenovat v litevštině, ale editor mu to rozmlouval. „Pošetilost je v poezii vítaná, proto jsem trval na původním, neobvyklém názvu….“

Přestože se intenzivně věnoval próze, poezie ho stále přitahuje. „Pro mě je však podstatná poezie. Poezie je základ každé literární tvorby, což se stále více odráží v mé próze, která je popravdě poetická. Mnoho překládám, ale rozhodl jsem se, že raději se budu věnovat vlastní tvorbě, proto od vydavatelství žádám vysokou cenu za překlad. Mým velkým přáním je napsat libreto.“