Ostrava bez literatury? To by byl její konec, tvrdí pořadatelé MAČe 2018
Z Ostravy napřed zmizely bolševické názvy uhelných šachet, jak napsal dávno už – z Ostravy do Prahy přestěhovaný – básník Petr Motýl, pak doly a hutě samy. Ale chacharská literatura setrvala. Jen přišla o své pobratimy: Hnát Daněk, Jaroslav Žila a samozřejmě všemi uctívaný Honza Balabán. Výčet jmen by byl mnohem a mnohem delší...
A přesto je podle Petra Minaříka z Větrných mlýnů Ostrava městem literatury, poznamenal to na stránkách ostravské MF DNES. „Podle mě by Ostrava bez literatury už nebyla vůbec nic. Byl by to pro ni úplný konec. Zdánlivě popelka, přesto je to důležité české literární centrum, které žije ve specifických podmínkách. Zvláště na úrovni podzemí, což je vidět zejména na klubu Les. Tady se scházejí všichni ti horníci literatury. I když jsi slavný třeba jako Petr Hruška, tak tady pořád kutáš někde dole. Moc oslnivé slávy a záře se tady člověk nedočká. Těžko bychom našli podobný genius loci, a už vůbec ne v českých městech,“ popsal.
Ono to samé by mohl napsat člověk, který nemá ve středu zájmu literaturu, ale třeba divadlo – a pak jiný, který zase spíše sleduje hudbu. Vždyť co by byl tuzemský hardcore za rock and rollový styl, kdyby neměl Ostravu:)
Bratři Huškovi
Když severomoravská metropole přišla o prozaika Jana Balabána, přestěhovala se ikona literárna na jiná jména: Ivan Motýl, třeba. Ale hlavně bratři Hruškovi. Vždyť ostravská část letošního festivalu MAČ 2018 vyvrcholila podle Ivana Motýla právě „vystoupením dvou literátů, kteří spolu stojí na jednom pódiu jen za mimořádných okolností“.
„Petr Hruška pozval Pavla Hrušku. A na plátně se objevil snímek dvojčat z doby, kdy to ještě byla odrůstající batolata. Návštěvníci pořadu zažili něco, co se jen tak nebude opakovat, když oba autoři (a dnes také vážené celebrity literárního provozu) četli ze svých dětských románů. Petr Hruška například ze své dobrodružné prózy o karavaně kovbojů, která marně hledá vodu v údolí řeky Mississippi. Tedy z knihy založené na jednom kouzelném dětském paradoxu,“ napsal Ivan Motýl na adrese Ostravan.cz.
