Magdaléna Platzová: Teď se budu trochu červenat...

Řadu řemesel ztělesňuje spisovatelka, dramatička, autorka knih pro děti, publicistka, ale také herečka Magdaléna Platzová. Chtěla přitom být skvělou operní pěvkyní. Naposledy publikovala prózu Anarchista v roce 2013. Dlouhodobě žila v New Yorku.

„Jsem ráda, že se mi po dvou letech podařilo dostat se na tento festival, protože jsem na něj byla strašně zvědavá,“ uvedla na začátku MAČe v roce 2010 v Brně. „Doufám, že nebudu moc koktat, protože jsem dlouho nečetla.“

Na autorském čtení v Brně představila povídkový soubor Recyklovaný muž, knihu o mužích, o vtazích, psanou z pohledu mužů. „Snažila jsem se vybrat kratší povídky, kde je akce, abych vás nenudila,“ uvedla. 

Přečetla povídku Nehty, kterou zaplnila tématy vztahu, poznávání partnera, setkání s rodiči, stáří a také (ne)úcty ke starým lidem. „Teď se budu trochu červenat, protože následující povídka je trochu sprostá, ale napsala jsem ji, tak bych měla být schopná ji přečíst. Bude to takový malý bobřík,“ prohlásila o povídce nazvané Dobrý život. 

Les ostrých strun zase představuje povídku z divadelního prostředí inspirovanou spoluprací ze zesnulým divadelním režisérem Petrem Léblem. „Byla jsem jeho asistentkou a je to podpořeno osobní zkušeností. Nesmírně jsem ho obdivovala. Byl to génius, to bylo velké umění,“ prozradila. „Byl posedlý sám sebou a svým způsobem glorifikoval sám sebe. Myslím si, že chybí."

V besedě také zodpověděla dotaz: Napsala jste knihu o mužském světě z pohledu mužů. Nebála jste se, že to zvoráte? „Ta mužská osoba mi dávala svobodu a hrozně mě to bavilo. Nejsou žádné důkazy, že to mám špatně. Literatura je plná zromantizovaných literárních představitelek a ženy se pak vžívají do literárních postav,“ upozornila.