Lale Müldür. "Laskavá, ale i naivní," tvrdí její přátelé

Lale Müldür je „geniální“ básnířka a nejvlivnější osobnost současné turecké poezie. Její dílo je natolik originální, že stojí zcela mimo jakýkoli literární proud turecké literatury.

Narodila se v roce 1956 ve dvousettisícovém Aydınu v Egejském regionu, studovala na Technické univerzitě Blízkého východu v Ankaře a na univerzitách v Manchesteru a Essexu, několik let žila v Bruselu.

Poezii začala psát ve čtyřiadvaceti letech a od té doby publikovala jedenáct básnických sbírek, mj. Uzak Fırtına (Vzdálená bouře), Kuzey Defterleri (Severní sešity), Divanü Lûgat-it-Türk (Sbírka nářečí tureckých), Siyah Sistanbul (Černý Mlhistanbul).

Její verše mají unikátní melodičnost, mnoho z nich bylo zhudebněno. „V mé poezii jsou zvuková struktura a smysl jedno a to samé. Ale píšu naprosto spontánně. Je to automatické, význam hudební složky si uvědomím teprve poté, když si to poprvé přečtu,“ říká o své tvorbě.

Její prozaické texty byly souborně publikovány v knize Anne Ben Barbar mıyım? (Mami, jsem barbarka?). „Nepamatuji si, zda jsem byla dobrým dítětem pro své rodiče, nebo ne,“ řekla v jednom rozhvoor<CJ1>, „protože si nedokážu vzpomenout na svůj vztah se svým otcem a matkou. O mém dětství tedy nevím nic.“

Müldür je velmi kreativní a produktivní básnířka, píší o ní v tureckých médiích. „Dokáže psát rychleji, než mluví. Její řeč je jemná a laskavá a vůči lidem je vždy laskavá. Někteří její přátelé ji však opustili kvůli její naivitě. Někdy ztěžuje věci sobě i ostatním, kteří ji milují.“