Jacek Dehnel: Modernismus vyznává náboženské sebeurčení a svobody

Svým nadšením pro neoklasicismus v poezii připomíná polský spisovatel a básník Jacek Dehnel brněnského Martina Reinera. Dehnel je však ještě větším „dandnym“, o čemž svědčí jeho vždy bezvadné ošacení na mnohých snímcích na internetu. A stejně obstojně Dehnel i maluje.

Je to kometa současné polské literatury a jeho témata jsou veskrze současná a aktivní – neštítí se ani politiky. Dokonalý oblek autorův zdobí také jeho vzdělání, na které se rád ve svých výtvorech odvolává. Svými díly vyvolává i rozporuplné reakce a sklízí za ně také řadu kritických poznámek.

Dehnel se narodil v roce 1980 v Gdaňsku. Začínal s poezií a v posledních letech publikuje hlavně prózu. Čile překládá, věnuje se publicistice a výtvarnému umění. Vystudoval polský jazyk a literaturu na Varšavské univerzitě. Napsal sedm sbírek poezie (třeba Języki obce, 2013) a prózy. Přeložil do polštiny například Velkého Gatsbyho Francise Scotta Fitzgeralda (2013). Je zastoupený v publikaci Třiatřicet: mladá česká, německá, polská, slovenská a ukrajinská próza (2011).

Brněnskému publiku představil svůj román, rodinnou ságu Lala, jejíž hlavní hrdinkou se stala jeho babička. Román líčí životní příběh vypravěčky a kronikářky Laly Bieniecké. Nejrůznější úspěchy, průšvihy a anekdotické scénky čtyř generací polské rodiny jsou nedílnou součástí úvah nad velkými dějinami střední Evropy a lidskou jedinečností. „Ta kniha je také o odcházení, umírání a zapomínání a také o věcech, které se přenášejí do jednotlivých generací,“ doplnil moderátorku večera autor.

Kristovy roky

Diváci MAČe v roce 2015 Dehnel pochválili za způsob, jakým svou ukázku z románu přečetl. „Obdivuji polské autory v tom jejich podání, změny hlasu a rychlost, lehkost.“ Ptali se také, co se změnilo za dvanáct let, co na festivalu nebyl.

„Od třiatřiceti do čtyřiatřiceti let jsem si psal deník, abych zjistil, jak důležité jsou Kristovy roky v životě člověka. Takže jsem z toho pak sepsal knihu Dziennik roku chrystusowego (Deník Kristových let), a protože se toho v tom roce skutečně událo mnoho a potkal jsme řadu zajímavých lidí, je to myslím dobré čtení,“ představil jedno ze svých posledních děl.

Na téma populárních kriminálek Dehnel pronesl, že je na nich dobré to, že z nich jsou nemalé peníze. „Napsal jsem ji společně se svým přítelem. Petr je z Krakowa, takže chtěl, aby se ta kriminálka odehrála tam. Všichni detektivové jsou stejní: mají po padesátce, mají problémy s alkoholem a rozvádí se,“ popsal hlavní postavu krimi románu Tajemnica domu Heclów.

„V Polsku nyní existuje spor mezi modernisty a tradicionalisty, nejen v literatuře, ale i ve společnosti. Zatímco tradicionalismus zastupuje nacionalismus, polskost a katolickou víru, na druhé straně modernismus, který nahrazuje národovost státností a nadržuje evropskosti, hlavně však vyznává náboženské sebeurčení a svobody,“ shrnul Dehnel. 

x x x

Kampak kráčíš, hošíku, 
v čepičce kárované, 
v šatečkách z darů, 
ve vyrudlých barvičkách minulých let 
osmdesátých? 
Všude, kam půjdeš, bude hůře, 
zastav se, usměj se.