Bianca Bellová: Zdálo se mi, že jsem v nějaké džungli v nemocnici

Spisovatelka a překladatelka s bulharskými kořeny - Bianca Bellová – se narodila v Praze v roce 1970. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Živí se překlady a tlumočením. Za román Jezero (2016) získala Evropskou cenu za literaturu a cenu Magnesia Litera. Její novela Mrtvý muž byla nominována na Cenu Česká kniha.

V roce 2009 jí vyšla prvotina Sentimentální román, kterou v revidované verzi znovu vydalo nakladatelství Host. Napsala prózy Mrtvý muž (2011), Celý den se nic nestane (2013). Nyní brněnský Host vydává její novinku nazvanou Mona.

„Zdálo se mi, že jsem v nějaké džungli v nemocnici, která se rozpadá, potí se tam a umírají ti pacienti. Přišlo mi to jako dobrá kulisa, kam umístit děj nějakého dalšího textu,“ popsala Bellová k nové knize, kterou si rozepsala ještě před vznikem Jezera. „Je to příběh o takovém vyšinutém vztahu dvou lidí, kteří se v určitou dobu potkají na určitém místě, jinak by k sobě asi nenašli cestu.“

„Je to komorní příběh, který se odehrává ve světových kulisách,“ anotují dílo vydavatelé. „Ačkoli nový román u nás dosud oficiálně nevyšel, práva na něj už jsou prodána například do Itálie. Čtenářům znovu nabídne svůj vlastní fiktivní svět, do něhož jako by se jen zdánlivě odrážely odlesky ze světa a času našeho, příběh vyprávěný v bezčasí, vyprávění o lásce a nacházení, ale i o tajemství, které si každý z nás nese v sobě a které se tu a tam prodírá ven z míst absolutního utajení. Svět nemocničního prostředí, jímž otřásá dunění války a do něhož už prorůstá svět nový, přinášející možná úplně novou naději.“

Bellová opět vsadila na čtenářskou obrazotvornost. „Když jsem v roli čtenáře, samotnou mě baví, když mi autor ponechá prostor pro vlastní představivost, když si text musím sama odpracovat. A ze zkušenosti vím, že i ostatní čtenáři to vnímají podobně. Že je baví, když jim postavíte kulisy a dáte jim do ruky štětce a barvy, a oni si mohou odstíny a dekorace doplnit dle vlastní zkušenosti a představ. Já pak nejsem výhradním nositelem správného výkladu; co čtenář, to jiná kniha. To mě baví hodně,“ říká Bellová o novém románu.

Základní dějovou linii díla obstarala ošetřovatelka Mona a voják Adam. „Oba hlavní hrdinové si procházejí podobnými dramatickými zážitky, jsou pro ně zásadní a formující stejné postavy… Vlastně mě trochu děsí, co se jejich prostřednictvím dozvídám sama o sobě; vždycky to nějak samovolně vyhřezne,“ dodává Bellová.